Trasa túry: Zverovka – Roháčský vodopád – Roháčské plesa – Ťatliakova chata – Rákoň – Zverovka

Roháčský vodopád

Za slunečného rána jsme se ráno vypravili autem směrem na Zverovku těsně před samotnou Zverovkou je však nutné se nenechat zmást a místo na Zverovku pokračovat po silnici rovně na Ťatliakovo pleso. Po dvou kilometrech dojedeme na na placené parkoviště. Silnice sice pokračuje dále, ale vjezd je dál již zakázaný.

Vydáváme se tedy po asfaltce po červené turistické značce na rozcestí Adamcuľa, kde po patnácti minutách odbočíme vpravo na modrou značku vedoucí již lesem do kopce k * Roháčskému vodopádu. K tomu se

Vrch Baníkov (2 178 m.n.m.)

dostáváme asi po půlhodině stoupání. Jedná se o největší vodopád v Západních Tatrách, je vysoký 23 metrů. Po modré turistické značce pokračujeme dále na rozcestí ve Spálené dolině. Stoupání je strmé, již nejdeme lesem, ale po kamenech, kolem nás je pouze kosodřevina.

Jedno z Roháčských ples

Zde je možné si odpočinout a nabrat síly před dalším stoupáním. Další hodinu ještě stoupáme ke čtvrtému Roháčskému plesu, stoupání jež však není tak krkolomné. Nejvýše položené ** Roháčské pleso se nachází v nadmořské výšce 1719 m.n.m., přičemž Adamcuľa, odkud jsme začali stoupat, se nachází ve výšce 1189 m.n.m. vystoupali jsme tedy více jak 500 metrů, ale ten výsledek stojí za to. Je odtud překrásný výhled na plesa, ale také na okolní

Na vrcholu Rákoně (1876 m.n.m.)

kopce, zejména pak Tri kopy, Baníkov, Plačlivé nebo Ostrý Roháč.

Dále již sestupujeme po zelené turistické značce postupně k ostatním níže položeným plesům a odtud dále Smutnou dolinou k Ťatliakově chatě, u níž se nachází Ťatliakovo jezero, které však popravdě není tak atraktivní jako Roháčské plesa. Cesta z Roháčských ples sem trvá necelou hodinku. Po krátkém odpočinku nás čeká další stoupání.

Roháčské štíty z Rákoně

Pokračujeme totiž po zelené značce lesem do kopce na sedlo Zábrať až do výšky 1656 m.n.m., přičemž Ťatliakova chata leží ve výšce 1350 m.n.m. Asi po dvaceti minutách opouštíme les a dostáváme se do pásma kosodřeviny. Po dalších dvaceti minutách jsme již na sedle Zábrať. Nastává však nejtěžší fáze, kterou je stoupání na vrchol Rákoň. Ten je ne výšce 1876 m.n.m. a dovede nás na něj žlutá turistická značka. Úsek dlouhý jeden kilometr jsme stoupali více jak půl hodiny. Ale výhled z vrcholu ** Rákoň je opravdu impozantní. Je výhled na celý hřeben Roháčů, ale i vrcholy Tater na Polské straně. A jelikož byl výstup náročnější, chvíli si zde odpočineme a kocháme. Poté již sestupujeme zpět k Ťatliakově chatě a dále po asfaltce až k parkovišti u Zverovky. Odtut odjíždíme zpět do Zuberce.

Adamcuľa	Vrch Baníkov (2 178 m.n.m.)	Ťatliakova chata

	Jedno z Roháčských ples	Rákoň

Statistika túry: Zverovka (1004 m.n.m.) – Adamcuľa (1189 m.n.m.) – Poháčský vodopád – Roháčské plesa (1719 m.n.m) – Ťatliakova chata (1350 m.n.m.) – sedlo Zábrať (1656 m.n.m.) – Rákoň (1876 m.n.m.) – Ťatliakova chata – Zverovka : 7 hodin, 15 km.